Refluxní onemocnění jícnu

Refluxní nemoc jícnu neboli gastroezofageální reflux (GERD) je velmi častým onemocněním trávicího traktu s pestrou škálou klinických projevů od poměrně nezávažných pravidelných po potenciálně závažné a rizikové.[1,2] V západních zemích se vyskytuje s prevalencí 10-20% a incidencí 5/1000 osob za rok, přičemž tyto hodnoty jsou spíše podhodnocené.[3] Představuje stav s multifaktoriální patogenezí, při kterém dochází k nežádoucímu nadměrnému zpětnému toku žaludečního obsahu do jícnu, respektive prodloužení kontaktu kyselého žaludečního obsahu se sliznicí jícnu, s následným vznikem mikroskopicky či makroskopicky patrného poškození jícnové sliznice. [1,2,4]

Obr. 1 – Obraz zdravotní normy (vlevo), obraz gastroezofageálního refluxu (vpravo) [8]

Hlavními příznaky jsou regurgitace (návrat žaludečního obsahu do jícnu, hltanu nebo úst) a pyróza (pálení žáhy; pálení v nadbřišku rozlévající se směrem vzhůru pod hrudní kost) objevující se především v typických situacích (po jídle, v předklonu, vleže). Dále se mohou vyskytovat méně specifické příznaky jako je chronický kašel, bolest a škrábání v krku, říhání, zvracení, tlakové pocity v krku (globus) i sípání, laryngitida, astma a narušení zubního povrchu. [2,3,5,6] Individuální spektrum projevů se může lišit i na podkladě různého složení obsahu navracejícího se zpětně z žaludku a převládající složky tohoto obsahu. Hlavními toxickými složkami jsou kyselina chlorovodíková (HCl), která často zodpovídá za primární podráždění jícnu a vznik typických příznaků, dále pepsin (trávicí enzym) a v některých případech i žlučové kyseliny a pankreatické enzymy (v momentě, kdy obsah pochází až z dvanáctníku a jedná se o tzv. duodenogastroesofageání reflux). [1,3]

Hlavními dvěma příčinami vzniku tohoto stavu jsou:

1) zvýšený tlak v žaludeční dutině potažmo celkově v břišní dutině (např. i u obezity)

2) porucha antirefluxního mechanismu, který je zajištěn především dolním jícnovým svěračem spolu s krurální částí bránice a hisovým úhlem (fyziologicky ostrý úhel mezi žaludkem a jícnem). [7]

Jinak řečeno klíčovými faktory vedoucími ke vzniku GERD jsou: relaxace(snížené napětí) dolního jícnového svěrače, inhibice funkce krurální části bránice, zkrácení jícnu a pozitivní tlakový gradient mezi žaludkem a jícnem.[3,7] Na vznik tohoto onemocnění má však vliv řada dalších zevních faktorů jako je skladba jídelníčku, stravovací a pohybový režim, farmakoterapie (některé léky např. nitráty snižují tlak dolního jícnového svěrače), kouření, těhotenství a další. Ve většině případů je proto výsledný stav kombinací současného působení několika negativních faktorů.[2]

Pochopení a odhalení mechanismů způsobujících GERD u konkrétní osoby je zásadní pro nastavení správné terapie. [1] Diagnóza je většinou stanovena na podkladě výskytu typických refluxních příznaků (viz výše).[2] U osob mladších 40 – 45 let se provádí terapeutický test nasazením farmakoterapie a pozorováním její účinnosti. Při nedostatečném efektu zavedené farmakoterapie se provádí endoskopické vyšetření se současnou biopsií a následnou histologií vzorku. V případě podezření na poruchu motility jícnu se k posouzení činnosti jícnu využívá manometrie, v rámci které je nosem zavedena vyšetřovací sonda. Dalším vyšetřením, kterého se využívá zejména u pacientů s atypickými příznaky, je jícnová 24h pHmetrie, kdy je pomocí sondy zavedené opět přes nos detekována kyselost v jícnu v průběhu dne i noci. [2, 3]

Terapie GERDu by měla zahrnovat režimová a dietní opatření, farmakoterapii, fyzioterapii popř. chirurgické řešení.[2, 4] Běžnou medikamentózní léčbou a první terapeutickou metodou volby je nasazení inhibitorů protonové pumpy (IPP), u kterých však dlouhodobé užívání přináší další zdravotní rizika.[1,3,7] Navíc u zhruba 50% osob s tímto onemocněním má farmakologická léčba velmi malý nebo dokonce žádný efekt, případně se obtíže po vysazení medikace znovu vrací. [1,7] Další možností farmakoterapie jsou antacita (vedou ke krátkodobé úlevě od symptomů), antagonisté H2 receptorů (pokles účinku po užíváním delším než 2-6 tý) a prokinetika (v případech, kdy se předpokládá částečná porucha motility jícnu). [3] Při dlouhodobé neúčinnosti konzervativní terapie lze v některých případech přistoupit k chirurgickému laparoskopickému antirefluxnímu výkonu, tzv. funduplikaci.[2,3] Farmakologické potlačení kyselosti v jícnu (působení kyselin) je velmi důležité, aby se zabránilo poškozování sliznice jícnu. [1] Avšak jak bylo již výše zmíněno, dlouhodobá farmakologická léčba IPP s sebou přináší další potenciální zdravotní rizika spojené zejm. s poruchou funkce respiračního, cévního a trávicího systému.[7] Proto je důležité začlenit do komplexní léčby i jiné bezpečné nefarmakologické terapeutické přístupy, k nimž patří i některé fyzioterapeutické přístupy a techniky.

Obr. 2 – Funduplikace [9]

Mezi konzervativní terapeutické, studiemi již potvrzené, přístupy v léčbě GERD patří nácvik správného zapojení bránice do dechové funkce a posílení sfinkterové funkce bránice, jelikož bránice se výrazně podílí na zajištění antirefluxního mechanismu. [3,7] S významným efektem se v terapii GERD využívá viscerální terapie, která se zaměřuje na manuální práci s vnitřními orgány, v tomto případě zejména žaludkem, jícnem, přilehlými orgány a jejich vazivovými strukturami. Dále se zde uplatňuje manuální ošetření různých tělesných struktur a regionů na podkladě znalostí viscerovertebrálních vztahů a viscerálních vzorců, tedy vztahů mezi vnitřními orgány a kostěnými strukturami lidského těla a projekce bolesti a dalších obtíží do určitých konkrétních tělesných oblastí. Poněkud odlišným přístupem v terapii GERD jsou osteopatické manuální techniky, přičemž hlavní myšlenou osteopatie je skutečnost, že lidské tělo disponuje přirozenou schopností samo se uzdravit a manuální techniky jsou využívány k překonání určité bariéry, která brání v procesu sebeuzdravování.

Refluxní nemoc jícnu vyžaduje jednoznačně cílený komplexní terapeutický přístup, aby se předcházelo chronifikaci onemocnění a vzniku možných komplikací jako je krvácení, jícnové vředy, zúžení jícnu, které jsou následně řešeny zejm. endoskopickými postupy. Toto onemocnění významně ovlivňuje kvalitu života a pracovní produktivitu postižených osob, zároveň je rizikovým faktorem pro adenokarcinom jícnu a Barretův jícen, který je považován za prekancerozu (zvýšené riziko vzniku rakoviny jícnu).[2,3]

Proto pokud se u vás rozvinulo z jakýchkoliv důvodů toto onemocnění, nebo třeba jen některé příznaky, vyhledejte jistě lékaře, aby vše zhodnotil a nasadil případně vhodnou léčbu, nezapomeňte však obtíže řešit již od začátku i v rámci fyzioterapie. Pokud neznáte žádného fyzioterapeuta zabývajícího se touto problematikou, můžete se obrátit i na mě zde (přesměrování na objednání se na fyzioterapii).

 

 

 

 

REFERENCE

 

  1. SHARMA, Priya a Rena YADLAPATI, 2021. Pathophysiology and treatment options for gastroesophageal reflux disease: looking beyond acid. Annals of the New York Academy of Sciences[online]. 1486(1), 3-14 [cit. 2023-02-22]. ISSN 0077-8923. Dostupné z: doi:10.1111/nyas.14501

 

  1. KROUPA, Radek, 2008. Refluxní nemoc jícnu. Medicína pro praxi[online]. 5(1), 10-14 [cit. 2023-02-24] – změna na

 

  1. MAYEROVÁ, Eva, 2021. Gastroezofageální reflux a refluxní choroba jícnu – současný stav problematiky. Medicína pro praxi[online]. 18(4), 256-260 [cit. 2023-02-24].

 

  1. RYCHLÍČKOVÁ, Jitka, 2017. Gastroesofageální reflux – lékové příčiny a možnosti ovlivnění. Praktické lékárenství[online]. 13(4), 169-172 [cit. 2023-02-24].

 

  1. EGUARAS, Nuria, Elena Sonsoles RODRÍGUEZ-LÓPEZ, Olga LOPEZ-DICASTILLO, M. Ángeles FRANCO-SIERRA, François RICARD a Ángel OLIVA-PASCUAL-VACA, 2019. Effects of Osteopathic Visceral Treatment in Patients with Gastroesophageal Reflux: A Randomized Controlled Trial. Journal of Clinical Medicine[online]. 8(10) [cit. 2023-02-22]. ISSN 2077-0383. Dostupné z: doi:10.3390/jcm8101738

 

  1. KETHMAN, William a Mary HAWN, 2017. New Approaches to Gastroesophageal Reflux Disease. Journal of Gastrointestinal Surgery[online]. 21(9), 1544-1552 [cit. 2023-02-22]. ISSN 1091-255X. Dostupné z: doi:10.1007/s11605-017-3439-5

 

  1. QIU, Kaijie, Jie WANG, Baiwen CHEN, Haibiao WANG a Chenyang MA, 2020. The effect of breathing exercises on patients with GERD: a meta-analysis. Annals of Palliative Medicine[online]. 9(2), 405-413 [cit. 2023-02-22]. ISSN 22245820. Dostupné z: doi:10.21037/apm.2020.02.35

 

  1. AHT: WHAT IS GASTROESOPHAGEAL REFLUX DISEASE (GERD)?. In: America Hospital Tbilisi[online]. 2022 [cit. 2023-02-24]. Dostupné z: https://ahtbilisi.com/aht-what-is-gastroesophageal-reflux-disease-gerd/

 

  1. MARET-OUDA, John, Sheraz R. MARKAR a Jesper LAGERGREN, 2020. Gastroesophageal Reflux Disease. JAMA[online]. 324(24) [cit. 2023-02-24]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2020.21360
Zpět na blog